i90

Inventura devadesátek

přejít na obsah

O projektu

Dvacet pět let je doba, kdy události ještě zůstávají v živé paměti, ale už se na ně lze dívat se zdravým odstupem. Rozhodli jsme se k pětadvacátému výročí sametové revoluce sestavit sborník rozhovorů s osobnostmi, které na podobu revoluce a 90. let měly přímý vliv, nebo aspoň zasvěcený pohled, a přitom nejsou často slyšet v médiích. Vytvořili jsme tím oslavu nedávné historie, nebo spíše její kritiku? Zřejmě obojí. V každém případě zaznělo hodně zábavných i docela drsných zkušeností, které jsme dosud neznali.

Projekt Inventura devadesátek začal vznikat na jaře roku 2013, kdy jsme sami mezi sebou začali diskutovat, kam až sahají kořeny současného často neutěšeného stavu politického života v České republice. Neaktivita v oblasti občanského života bývá interpretována jako pokračování traumat Mnichova a srpna '68 a celkového udupání společenského ducha za čtyřicetileté období komunismu, především doby normalizace. Něco na tom bude. Jenže my, kteří jsme vyrostli po sametové revoluci, se na současnost nechceme dívat prizmatem zmařených 50 let období 1938‒89.

Prvotní impuls této snahy vycházel z diskusí, které jsme vedli s kolegy z občanského sektoru, kteří rok '89 prožili sami jako studenti a v devadesátých letech patřili k nejvýraznějším postavám veřejného života. Prvotní úžas zároveň vystřídalo přesvědčení, že k pochopení současné situace je nutné se podívat, na jakých základech systém politického a obecně společenského života stojí. A tak jsme začali sbírat příběhy, ve kterých jsme se snažili alespoň částečně odkrýt, co a jak nás vyvedlo z komunistického systému do svobodného světa liberální demokracie. Kdo nastavoval pravidla? Kdo formuloval zahraničně­‑politické cíle, ke kterým se potom naše země vydala? Jak se vypořádávaly bezpečnostní složky se spolupracovníky StB? Na základě jakých diskusí a argumentů docházelo k formování systému, který zde v 90. letech v rámci privatizace umožnil tunelování obrovských rozměrů? Jaká byla nálada v naší společnosti a kam se poděly ideály sametové revoluce?

Jak jsme se tedy jako společnost vyrovnali a vyrovnáváme se svou nedávnou minulostí? Mechanismy vyrovnání se s komunistickou minulostí byly nastaveny tak, že zde nedošlo k nepokojům ani ozbrojenému násilí. Díky celospolečenskému konsenzu zde navzdory dramatičnosti změn probíhalo vše z vnějšího pohledu až podivuhodně klidně. Ale problémy a nespokojenost se začaly vynořovat po delší době. V důsledku politického marasmu vidíme ústup politických stran, nízkou volební účast, nedůvěru v politický proces. Už dlouho se hovoří o krizi demokracie, nedostatečném zájmu o veřejný prostor.

Jedním z nejvýraznějších politických kroků posledních let byla bezpochyby amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Ta mimo jiné navždy vyloučila stíhání osob, které byly podezřelé, že v 90. letech připravily náš stát o desítky, pokud ne stovky miliard korun. Kruh „divokých devadesátek“ se tak uzavřel. I proto podle nás nastal čas na seriózní diskusi o procesech ekonomické, politické a celospolečenské transformace, které položily základy současného systému.

Celý projekt vznikl z našeho nadšení, bez jakékoli finanční podpory. Večery a víkendy jsme trávili tím, že jsme zpracovávali něco, co snad přinese další střípek do mozaiky našeho náhledu na nás samé a naši nedávnou historii.

Tento projekt není ukončen. Nejenže dva rozhovory zatím čekají na přepsání či autorizaci, ale budeme rádi, když přibudou ještě další. Chceme také sepsat jakési analytické shrnutí všech rozhovorů. A zapojit se můžete i Vy. Chcete­‑li do projektu něčím přispět, např. natočením a přepsáním rozhovoru, napište na adresu info@inventurademokracie.cz.

Přejeme Vám příjemné čtení.

17. 11. 2014 Vaše Inventura demokracie
(upraveno 14. 6. 2015)